Fungování
Konstrukce a technika

Krbová vložka

Vnitřní jádro akumulačních kachlových kamen

Vnitřní jádro akumulačních kamen se skládá z ohniště a akumulačního tahového systému. Ohniště je speciálně navrženo tak, aby dosahovalo vysokých teplot spalin. Tyto horké spaliny procházejí tahovým systémem, který je vyroben z akumulačního materiálu. Délka, tloušťka stěn a tvar tahového systému jsou přizpůsobeny konkrétnímu projektu a komínu. Pro dimenzování tahového systému se využívají tradiční výpočetní metody i moderní softwary používané v celé Evropě. Tahový systém je navržen tak, aby spaliny po opuštění systému vstupovaly do komína s dostatečně nízkou teplotou. Tímto předáním energie tahovému systému se dosahuje maximální účinnosti akumulačních kamen.

Regulace hoření

Regulace akumulačních sálavých kamen

Regulace hoření u akumulačních sálavých kamen probíhá prostřednictvím kontrolou přívodu spalovacího vzduchu. Existují dvě základní metody regulace vzduchu – manuální a elektronická regulace. Manuální regulace je běžnou součástí každých akumulačních sálavých kamen a umožňuje uživateli manuálně upravovat přívod vzduchu pro optimální hoření. Na druhé straně elektronická regulace využívá teplotní senzory a přesně dodává kamnům potřebné množství vzduchu. Elektronická regulace hoření má výhodu, že dokáže automaticky uzavřít přívod vzduchu po dohoření,

což zabrání úniku tepelné energie. Tím je zajištěno, že kamna nebudou zbytečně vyplýtvávat energii. Moderní regulace hoření u akumulačních sálavých kamen dokáže také ovládat topný systém a oběhové čerpadlo, které odvádí energii do akumulační nádrže. Uživatel může mít přehled o procentuálním nabití nádrže tepelnou energií. Tyto pokročilé funkce regulace hoření umožňují uživateli efektivně ovládat celý topný systém a optimalizovat vytápění v domě, například nastavováním teploty v místnosti, ekvitermních křivek nebo týdenního programu topení.

Stavba akumulačních sálavých kamen

Plášť akumulačních kamen

Akumulační kamna, která jsou často označována jako “kachlová kamna”, jsou příkladem sálavého vytápění. Tepelná energie je v jádru kamen absorbována a následně vysálávána do pláště kamen. Tento plášť je vyroben z materiálu s dobrými tepelně-vodivými vlastnostmi, což umožňuje, aby se plášť ohřál na příjemné povrchové teploty v rozmezí 40 až 60°C. Tato ohřátá plocha pláště pak postupně předává energii do okolního prostoru sáláním, což je forma infračerveného záření. Tímto způsobem se tepelná energie rozprostírá do místnosti a zajišťuje příjemné a rovnoměrné ohřívání.